Lichtenštejnové


Jeden z nejstarších evropských rodů byl doložen už na sklonku 11. století v Dolním Rakousku. Téměř 700 let trvající působení Lichtenštejnů na Moravě se počítá od roku 1249, kdy obdržel Jindřich I. od Přemysla Otakara II. statky na Mikulovsku. Za Lucemburků k jejich majetku přibyly Lednice, Břeclav a Valtice, které se po ztrátě ostatních dolnorakouských držav staly jejich hlavním sídlem. Toto město plné pamětihodností https://www.efcz.cz/valtice vděčí za svou dnešní podobu velkou měrou právě Lichtenštejnům.
vlajka Lichtenštejnů
Rod postupně získal další zboží, např. Bučovice, Moravský Krumlov či Moravskou Třebovou, kde budovali zámky a sakrální stavby. Většina těchto objektů je kulturními památkami, lednicko-valtický areál byl zapsán na seznam UNESCO. V Praze vlastnili Lichtenštejnové dva paláce- jeden na Malostranském náměstí (dnes sídlo HAMU), druhý u Sovových mlýnů (nyní v majetku vlády ČR). V rodové hrobce ve Vranově u Brna nalezlo místo posledního odpočinku více než 60 členů rodiny.
zámek  Lednice
 V roce 1608 byl Lichtenštejnům přiznán knížecí titul a od té doby se objevovali v císařských službách. Během stavovského povstání podporovali Habsburky, získali mnohé konfiskáty a stali se nejbohatšími šlechtici na Moravě. Byli velcí podporovatelé umění a soustavně zvelebovali svá sídla.
Kolem r. 1800 se do jejich vlastnictví dostala hrabství Vaduz a Schellenberg, základ dnešního Lichtenštejnska. Zde však knížata začala trvale žít až po nástupu nacismu. Lichtenštejnsko nikdy neuznalo Mnichovskou dohodu ani protektorát a vládnoucí kníže finančně podporoval prezidenta Beneše v exilu. Je o to větším paradoxem, že právě na základě Benešových dekretů byly Lichtenštejnům konfiskovány všechny majetky v Československu. A to i přesto, že s nacisty nesympatizovali.
Osobnosti rodu:
Jan I.(+ 1397), hofmistr habsburského vévody Albrechta III.  Na Moravě získal Břeclav a Lednici, v Rakousku Valtice, které se součástí čs. zemí staly až r. 1920.
Jan V. (+1473) neblaze proslul jako tyranský manžel „Bílé paní“ Perchty z Rožmberka, kterou prý na smrtelném loži proklel.
Karel I.(1569-1627), nejvyšší hofmistr Rudolfa II., byl povýšen do knížecího stavu. Konvertoval ke katolictví, po bitvě na Bílé Hoře předsedal exekuci povstalců na Staroměstském náměstí. Díky konfiskacím značně rozšířil rodový majetek, např. o Opavsko a Krnovsko.
Karel Eusebius (1611-1684), milovník umění, autor díla Studie o architektuře. Na svých sídlech inicioval stavební a sběratelské aktivity. Ve Valticích vedl inkviziční proces s čarodějnicemi.
Jan Josef I.(1760-1836), diplomat avelitel jezdectva za válek proti Napoleonovi. Za jeho vlády byl lednicko-valtický areál doveden do dnešní podoby.
Hans Adam II.(* 1945), současný panovník Lichtenštejnska. Jeden z nejbohatších vládců světa. Jeho žena Marie Aglaé pochází z českého rodu Kinských z Vchynic a Tetova.

Lichtenštejnové
Ohodnoťte příspěvek